I'm alive

5. srpna 2014 v 2:08 | Mei |  Diary

Ahojte,
tak som doma z dovolenky. Hlásim sa živá, tak ako som sľubovala.

Bolo fajn, ale... Ale! Viete, bola som tam s kamarátkou. Bývali sme spolu na izbe. A tie necelé 4 dni ma donútili nad niečim premýšľať. Počas tých 4 dní som jedla normálne. Neprejedala som sa alebo čo... Myslím tak normálne ako normálne dievča. Teda... Okey, asi nie až tak úplne normálne, stále som toho nejedla tak veľa ako by normálne zdravé dievča malo (minimálne raňajky, obed a večeru). Ale môj jedálniček sa v množstve celkom približoval tomu kamarátkinmu. Ona je chudá, je toho oveľa viac než ja, zje čokoľvek kedy len chce a vôbec z toho nepriberie. Kľudne si aj o desiatej večer dala McChicken a o polnoci kúsok čokolády alebo cukrík. Toto som ja zas, ale nerobila...
K čomu som sa, ale chcela dostať boli moje pocity po každom jednom zjedenom jedle. Každý jeden krát keď som niečo zjedla, tak prišli výčitky. Obrovské! Keď som tak pozerala na kamarátku, ktorá nemá problém zjesť hocičo a hocikedy a pritom z toho nepriberať, tak som jej závidela. Najväčší šok ale prišiel, keď som si uvedomila, že som v tom už asi navždy. Už sa nikdy nebudem môcť normálne najesť. Ako normálny človek. Aj keď sa jedného pekného dňa dostanem na moju goal weight a nebudem už chcieť chudnúť - aj tak sa tých výčitiek v hlave nezbavím. Už nikdy. Preto mám rada tento blog a rada si zapisujem koľko som toho za deň zjedla, aby som to mala pekne pod kontrolou. Akonáhle už zjem niečo čo by som už nemala, tak na mňa podvedomie kričí, že už som toho požrala veľa. Úprimne neviem kam týmto smerujem, ale viete čo? Vlastne mi to je jedno. Môj život stál za ho.no keď som bola na mojej highest weight a myslím, že horšie ako vtedy to už byť nemôže. Takže ak je toto - už nikdy sa nenajesť normálne - cena za chudú postavu, tak to beriem.
Dnes odchádzam k starým rodičom. Zase plánujem nabehnúť na môj tvrdý režim. Asi dám aj nejaké hladovky. Tie 4 dni voľnosti mi po psychickej stránke neprospeli a po fyzickej určite tiež. Na váhu som sa radšej nepostavila. Bojím sa. V každom prípade prídem domov niekedy budúci týžeň a do jeho konca by som mala rada pod 54 kg. Takže niekedy medzi 11.8. - 17.8. som určite zase späť.
Držte sa zatiaľ a pekne chudnite.♡
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 deadballerina deadballerina | Web | 5. srpna 2014 v 13:55 | Reagovat

Přesně tak, ty výčitky už bohužel nikdy nezmizí. Každopádně ti přeji, abys dosáhla své vysněné váhy. :)

2 pro-beky pro-beky | Web | 6. srpna 2014 v 10:49 | Reagovat

ja si toto uvedomujem stále...už som sa raz pokúsila prestať (po tom čo som odpadla a skončila v nemocnici) ale ako vidíš, som tu stále...niet mi pomoci lebo nechcem!

3 LiliForAna LiliForAna | Web | 6. srpna 2014 v 21:22 | Reagovat

Jo no .. ja to tak mám taky nikdy už asi nebudu normální.. ta veselá.. sice taká plno-tlusto-štíhlá :D podle ostatních normální.. holka. Chceme být štíhle tak to má svoji cenu .. :( bohužel! :(

4 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 8. srpna 2014 v 16:35 | Reagovat

Hm, ano, už není cesty zpět. Žádná si to nikdy neuhlídáte a jestli jsi se dostala do fáze, že je ti to jedno, tak před tebou smekám, protože už nemá cenu nic říkat. Asi je to nespravedlivé, ale uvědomíte si to až už to nejde vrátit. Hubená za cenu zdraví, společností opovrhovaná. Jsem šťastná, že to občas některá pochopí, protože některé si to neuvědomí nikdy :/

5 Cassie Cassie | Web | 10. srpna 2014 v 23:14 | Reagovat

chápem ťa. rozumiem. držím ti palce, nech ti to ide dolu ako predtým. ja som už na pokraji, neviem, čo mám robiť. musím schudnúť, musím...

6 moschinoo moschinoo | Web | 11. srpna 2014 v 14:21 | Reagovat

och tak to úplně vím jak se cítíš :( já jedu na dovolenou s 50 kilovou kamarádkou co sežere taky všechno na co přijde, a vůbec se to na ní neodráží. ANI TROŠKU. Závidím jí, ale tak my musíme bojovat. A o to sladší bude vítězství ♥ Držím moc palce a věřím že to zvládneme

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama